LORS

LORS replika granát M-24 Německo 1915 zelený Replika granát M-24 Německo 1915 zelený, 35 cm. Dekorativní replika zbraně neschopná střelby. Granát je zbraň na bázi trhaviny. Jedná se o kovové těleso, které je naplněno explozivní látkou. Granát je složen z výbušniny a obalu, který se vlivem exploze rozlétává do okolí a v podobě střepin zasahuje cíl. Hlavní smrtící zbraní u granátu (obranného) tak není jeho explozivní potenciál, ale části pláště, které vlivem exploze získávají pohybovou energii. Základní rozdělení granátů granáty dělostřelecké granáty ruční Ruční granáty lze dělit podle následujících kritérií: – podle způsobu vrhání ručně vrhané vystřelované z pušek metané z granátometů – podle způsobu užití protipěchotní granát protipancéřový granát (protitankové) – podle své funkce 1. Útočný granát Je opatřen slabým pláštěm. Má za úkol na vzdálenost dohozu (10 až 20 m) zranit či usmrtit nepřítele ale neohrozit a podpořit útočící jednotky, proto je jeho smrtící zóna menší než u obranného granátu. 2. Obranný granát US cvičný obranný granát Mk.II tzv Pineapple (ananas)Je opatřen silným pláštěm. Je používán obránci, kteří se většinou mohou schovat do připravených pozic, a proto je jeho smrtící zóna mnohem větší. Zabíjí střepinami. 3. Speciální granát zápalný kumulativní dýmový osvětlující plynový (slzný plyn …) flashbang (oslepující a ohlušující granát) Termitový granát (v angličtine thermite grenade) (Tepelný granát. Obsahuje směs pyrohliníku a oxidu železitého, která po zapálení vydává teplotu 2000-3000 °C. Nepoužívá se jako zbraň ale na likvidaci vybavení, aby jej nemohl použít nepřítel. Například vhozením granátu do motoru auta dojde k jeho protavení, shoří kabeláž a auto bude nepoužitelné. Vysoká teplota sama způsobí tavení kovů v blízkosti a struska železa vzniklá při hoření termitu protavuje blok motoru. K hoření termitu není potřeba kyslík, ten je obsažen přímo ve směsi. Při kontaktu s vodou může dojít i k explozi. Extrémní teplota rozloží vodu na kyslík a vodík. Vodík s kyslíkem vytvářejí třaskavou směs a termitem je tato směs okamžitě zapálena. Může být použit též jako zápalný granát.) Cvičný granát – podle zapalovače dopadový časovaný kombinovaný (oba způsoby) zdroj: www.wikipedia.cz Hmotnost G: 543 Materiál: kov + dřevo Rozměry Cm: 35

LORS replika Německá dýka Německá dýka. Dýka je krátká, ostrá bodná pobočná zbraň upevněná v rukojeti. Používá se jako řezací nástroj nebo zbraň. V porovnání s nožem má delší, obvykle symetrickou a oboustranně broušenou čepel. Na rozdíl od nože je určena především k bodání, zatímco nůž k řezání. Obvykle se skládá z čepele a rukojeti, některé druhy mohou být navíc opatřeny záštitou a hlavicí. Později se rozvinul šerm s mečem v jedné ruce a dýkou ve druhé. Těmto dýkám se říkalo „levoručky“. Tvar dýky byl až na výjimky dán použitým materiálem a konstrukcí. Rovná čepel byla výhodná k bodání, avšak měděné a bronzové čepele nebyly vhodné k řezání nebo sekání. K vyvážení tohoto nedostatku se čepel tvarovala tak, aby se zvýšil řezný účinek. Výsledkem byla zakřivená čepel řezných nástrojů a rovná čepel u bodných zbraní. Zakřivení mělo mnoho různých podob. Některé tvary se staly charakteristickými pro určité země, například malajský kris se zvlněným ostřím čepele či indický katar se širokou čepelí, který byl vybaven příčnou rukojetí umožňující prudší zabodnutí do těla protivníka. Zahnuté čepele byly oblíbené na Středním Východě a v Indii, kde vznikla špičatá dýka s průřezem tvaru T. Vznikly i dýky s dvojitou čepelí, které umožňovaly bodnout směrem nahoru i dolů, stejně jako dýky s příčným zářezem, kterým mohl bojovník zachytit protivníkovu čepel a ohnout ji nebo dokonce zlomit. zdroj: wikipedie.cz Parametry: Hmotnost G: 352 Materiál: kov + plast Rozměry Cm: 38

LORS Replika revolver Armády USA, 1851 Revolver je víceranná, obvykle ruční palná zbraň, v níž jsou náboje umístěny v otočném válci. Dekorativní replika zbraně neschopná střelby. Revolver je víceranná, obvykle ruční palná zbraň, v níž jsou náboje umístěny v otočném válci. Revolverové zbraně jsou součástí dlouhého vývoje víceranných zbraní. Na rozdíl od tzv. pepřenek, které používaly otáčivý svazek hlavní, revolver má jen jednu hlaveň a otáčivý válec s komorami. Revolvery jsou neodmyslitelně spojeny se Samuelem Coltem, který jako první patentoval a vyráběl použitelné revolvery. V České republice je slovo „kolt“ často synonymem pro revolver, ačkoliv revolvery vyrábí i mnoho jiných výrobců a naopak firma Colt s produkcí revolverů prakticky skončila a věnuje se jiným typům zbraní. Revolvery zůstávají stále oblíbené, i když byly postupně nahrazovány samonabíjecími pistolemi, obzvlášť tam, kde je důležitá velká kapacita zásobníku a rychlost přebití. První patent na revolver s válcem s komorami provrtanými skrz a používající plechové nábojnice obdržela firma Smith and Wesson pro salonní model ráže .22, od ní pak práva odkoupila firma Colt a r. 1875 začala s masovou výrobou „šestiraňáků“ (Sixshooter)- prakticky shodných modelů SAA (Single Action Arm – Jednočinná ruční zbraň) – Army (ráže .45,hlaveň 7+3/4″), Navy (.38, 8+5/8″)a civilní Peacemaker (.45, 6″) a řady dalších, odvozených, lišících se jen délkou hlavně a v detailech, převážně v armádní ráži .45, méně v „námořní“ ráži .38, jež nahradily ráže perkusních revolverů .44, resp. .36. Menší ráže se znovu prosazují až s nástupem bezdýmného prachu ve 20.stol. Revolver pracuje tak, že má několik komor v otočném válci. Jedna komora je vždy vystavena proti hlavni a úderníku, respektive zápalníku. U jednočinného revolveru (SA) musí být před každým výstřelem ručně natažen kohout, u dvojčinného (DA) stačí promáčknout spoušť. Většina moderních revolverů umožňuje střelbu ve dvojčinném i v jednočinném režimu, což vede k přesnější střelbě, přesto se zejména u civilních zbraní pro sebeobranu prosazuje pouze dvojčinný (DAO – Double Action Only) systém, kdy je bicí ústrojí (kohout) natahováno pouze promáčknutím spouště. Kohout tak může být zcela malý, oblý a krytý, takže se nemůže při rychlém vytažení zachytit za oděv. Nejčastější kapacita válce je šest ran, malé obranné zbraně jsou často pětiranné, ale vyskytují se i válce, které mají až deset komor. Záleží na určení revolveru a také na ráži. Ve srovnání se samonabíjecími pistolemi jsou revolvery jednodušší na ovládání (i když jejich konstrukce je paradoxně složitější než u pistole) a jsou považovány za spolehlivější (v případě selhání střeliva). Jestliže selže náboj u samonabíjecí pistole, musí střelec ručně natáhnout závěr, aby vyhodil vadný náboj z komory a nabil nový. U dvojčinného revolveru stačí jen znovu stisknout spoušť. Zdroj. Wikipedie Parametry: Hmotnost G: 1050 Materiál: kov + dřevo Rozměry Cm: 35

LORS Replika Samopal M1 Thompson, USA 1928 Replika Samopal M1 Thompson, USA 1928. Mechanismus repliky je pohyblivý, odnímatelný kulatý zásobník. Thompson je americký samopal, který se stal známým především v době prohibice v USA, kdy byl rozšířený jak v řadách americké policie, tak v podsvětí. Thompson byl znám také jako Tommy Gun nebo Chopper. Zbraň byla oblíbená především pro svou kompaktnost, účinné střelivo .45 ACP a velkou spolehlivost. Samopal Thompson M 1928 je automatická palná zbraň určená ke střelbě jednotlivými ranami nebo dávkou. Používá náboj ráže .45 ACP Samopal Thompson byl široce používán v americké armádě a rovněž tvořil výzbroj spojeneckých vojsk v období druhé světové války. Používal se až do závěru vietnamské války a dokonce ještě v roce 1991 se nacházelo větší množství těchto samopalů ve skladech armády bývalé Jugoslávie. V roce 1919 sestrojil americký generál John T. Thompson na základě mechanizmu patentovaného Johnem Blishem samopal vzoru Thompson M 1921 ráže .45 ACP. Tato zbraň disponovala závěrem částečně uzamčeným bronzovou závorou ve tvaru písmene H. Napínací páka závěru byla umístěna na horní straně pouzdra závěru, což umožňovalo ovládání závěru pravou i levou rukou. Samopal se vyznačoval kromě odnímatelné dřevěné pažby také přední pistolovou pažbičkou pro snadné držení zbraně při střelbě. Žebrovitý vnější povrch hlavně plnil úlohu chladiče. Používaly se schránkové zásobníky na 20 a 30 nábojů nebo bubnové na 50 a 100 nábojů. Tato zbraň vynikala značně vysokou spolehlivostí a životností díky kvalitnímu zpracování všech součástí. Samopaly Thompson se jako válečná kořist dostaly i do výzbroje německé armády. První kořistní zbraně tohoto typu (německé označení MP 761 (F)) převážně modelu 1921 byly ukořistěny ve Francii. Další byly získány při bojích proti britské armádě v Severní Africe (německé označení MP 760 (E)) Několik desítek kusů pocházelo z Jugoslávie, kde byly shazovány z letadel v rámci pomoci partyzánům (německé označení MP 760 (J) ). Sovětskému svazu bylo od listopadu 1941 do dubna 1942 dodáno 75 000 kusů samopalu Thompson, poměrně velký počet jich byl ukořistěn německými vojsky. Jejich německé označení bylo MP 760 (R). Poslední zbraně byly získány jako kořist z výzbroje amerických vojáků po otevření druhé fronty v Itálii a Francii. Tyto německá armáda značila jako MP 760 (A). Veškeré kořistní zbraně byly pečlivě evidovány a soustřeďovány ve zvláštních skladech podle typů. Byly převážně přidělovány jako výzbroj speciálních jednotek k akcím v týlu Spojenců, koncem války v důsledku nedostatku pěchotních zbraní i ve výzbroji řadových prvosledových jednotek. Samopaly typu Thompson byly používány poměrně málo vzhledem k nedostatku střeliva .45 ACP. Použity například při ofenzívě v Ardenách jako výzbroj německých záškodníků v amerických uniformách. Parametry: Hmotnost G: 4470 Materiál: kov + dřevo Rozměry Cm: 86,5